Tak tohle je opravdu hodně, HODNĚ stará věc. Možná ze šesté nebo sedmé třídy 🙂 Předem upozorňuji, že to není povídka, ale popis pracovního postupu. Musím dodat, že má učitelka češtiny nepochopila ty nejvtipnější části, a tak je proškrtala, že tam nemají co dělat. Výsledná známka z tohoto „slohu“ byla 2. Což na mé problémy z češtinou je velice slušný výkon.
Po skončení vyučování, musíme zadat co největší rychlost do jídelny, aby na nás zbylo místo. Vyšlapeme schody a jsme v místnosti A, je tam automat na objednání jídel a také přepážka, u které si můžeme koupit jídlo. To ovšem nemění situaci a pokračujeme v běhu, až do místnosti B (také nazývána jako „Místnost na vlastní nebezpečí“), odhodíme aktovku a spěcháme k nejméně ucpané řade, čekající na svůj příděl jídla.
Po pár hádkách s předbíhajícími si vezmeme a dojdeme k zařízení na jídelní kartu. Vložíme kartu do přístroje, ten přečte databázi a po zaznění signálu dostaneme od kuchařky jídlo (pokud se to dá nazvat jídlem). Usedneme k volnému stolu (většinou s přáteli nebo spolužáky), položíme před sebe talíř a začneme jíst (polomrtvé přísady, které se ještě hýbou na talíři).
Nikomu se ale nebude líbit, když budete: mlaskat, kopat spolusedící, prskat, mluvit s jídlem v ústech, házet nestravitelné kousky jídla po žácích a jiné odporné věci, proto raději jezte, mlčte a dávejte si pozor, aby se jídlo neválelo po stole.
Poznámka: Nůž držíme v pravé ruce a vidličku v levé. Pokavaď jíme polévku, držíme lžíci v pravé ruce. Sedíme vzpřímeně a skláníme se k jídlu abychom neucintali ubrus, ale neskloníme se natolik, abychom se hlavou neutopili v jídle jako nějaká prasata.
Když dojíme, vezmeme talíř a též použitý příbor, přijdeme k okénku (zde), talíř položíme na plechovou desku přidělanou ke zdi a příbor dáme do kyblíku, který je na té desce.
Nakonec si můžeme dopřát sklenici teplého čaje. (Asi nejlepší věc, která se dá pozřít.) Také sklenici musíte dát na desku (po vypití objemu).
Oblečte se a můžete jít se zelenou tváří domů, po případě na kroužek.
Pokud se chcete dozvědět více o slušném chování nejen v jídelně, vychází nová kniha Jak dosáhnout na vrchol slušnosti, žádejte ve svých knihkupectví.
Poznámka autora:
Text jsem opsala z kopie, která byla bezpečně léta uložená v dětském kufříku s Ferdou mravencem pod postelí. Jak je vidět, tak jsem byla velice ironická, až sarkastická. A na to, že bych spoustu věcí přepsala nebo použila trochu jiné výrazivo, tak se mi to pořád líbí. Je vidět, že to psalo ještě nezkušené dítě, které jsem vlastně i teď jen o pár let starší 🙂
Teríkův blog 